Capodanno in Lugano

luganotourism

San Salvatore und Bucht von Lugano (Panoramio)

Lugano desde el Monte Brè

I - Las impresiones sobre un viaje a Europa de un sueño de una chica

"hola querido como estas??? yo aki  algo asombrada aun  q edificios muy lindos y todo esto es nuevooooooooo me gusta me gusta me gusta iremos en breve al campo querido lo siento por hacerte sentir tan triste no kiero q estes triste si¿ ya te lo dije kiero q sonrias muchoooo muchooo ya lei tus msj con dia dime entonces si compraste el boleto verdad? yo no he podido hablar con nadie en peru solo estoy hablando contigo  .......

 yo estare unos dias alla en el campo luego regresamos ...sabes q aki las chicas y los chicos son muy wapos  no podia creer a donde mirara   son muy wapas y wapos... 

cuidate siiiiii y maneja con cuidado no te distraigas chao besossssss
estoy bien y feliz"

architetto Ulisse Stacchini

"Dopo essersi laureato a Roma si trasferì a Milano per iniziare a progettare edifici e negozi privati (come il famoso Ristorante Savini) seguendo i canoni dell'Art Nouveau.
Realizza un considerevole numero di edifici attraverso i quali il suo linguaggio liberty, legato fin dagli esordi alle esperienze della scuola austriaca: del 1903-04 è la casa Donzelli di via Gioberti 1 a Milano, cui fanno seguito, sempre nel capoluogo lombardo: la casa Cambiaghi di via Pisacane 22 (1904); le case Motta e Prisia rispettivamente in via Castel Morrone 8 e 19 (1905); la sistemazione interna del Banco Ambrosiano di via Clerici 2 (1906); la casa Apostolo di via Tasso 10-12 (1906-08); la casa Donzelli di via Revere 7 (1907-09); la sede del Credito Varesino in via Porrone 6 (1908); alle quali va aggiunta la villa Magnani a Induno Olona (1903-05).
Progetta inoltre una serie di edicole funebri al Cimitero Monumentale di Milano, tra cui ricordiamo le tombe Beaux e Pinardi (entrambe dei 1904)......."   wikipedia

Casa Scagliotti e Croci (Panoramio)

Bodensee

Deutschland

Sipplingen - von Dachsbracke (Panoramio)

Österreich

bei Bregenz - von re.loeh (Panoramio)

Schweiz

Horn - von marco! (Panoramio)

Birgit aus Wiesbaden

40 Jahre Andy Jllien Shoes an der Torgasse in Zürich

Ja, an diesem Abend wollte ich eine Runde durch Zürich spazieren gehen. So bin auf einen Fest auf der Straße neben einem Schuhgeschäft angetroffen. Es hat mich begeistert die spontane schweizerische Gastfreundschaft!
Das Essen direkt vom Grill, Der Rotwein, Das TOLLE SCHWEIZERISCHE BIER aus Wintertuhr, der dreistöckige rot-weiße Jubileumstorte und die  nette hübsche schweizerische Damen Bedienung.
Danke Andy Jllien für den ausgezeichneten Abend, Sie haben mir eine schöne Erinnerung über Zürich hinterlassen.

Cultura portuguesa vista desde el Mar Negro

Conocí un Blog muy interesante que se llama Lickea. Es un Blog bilingual ruso-portugués. A la gente que quiere aprender el idioma portuguesa también recomiendo Este Blog.

"O nosso Mar Negro não é negro, claro.  É completamente azul.

Наше Черное море – не черное, конечно. Оно совершенно синее. "

"... пейзажи у Северского Донца -  paisagens perto do rio Severskiy Donets ..."

"2012, 17 июня, центр города - 2012, 17 de Junho, centro da cidade"

Pas Patrika Kolchoze Kernaveje

Taiga Euro Baltika - Patrick Lion (Président)

"Kernavé - Aujourd’hui petite bourgade de moins de 300 habitants, à 35 km de la capitale Vilnius, au bord de la rivière Néris, dans un site magnifique, Kernavé est plus qu’un simple village. "

Heike aus Wiesbaden

Vernissage

Die Aufnahmen von Gisela Mühler-Mohr (Spiegel-Reflex Digitalkamera)

 und Anne Kaminsky (Mobiltelefon)    

ausgenommen die Markierten mit *

  

*

Premiere

Ölmalerei

Weltfrau Porträt Projekt

Besichtigung nach vorheriger Vereinbarung 
mit Frau Dipl.-Psych. Bettina Petters
per E-Mail: peters@praxis-gartenstrasse.de
oder unter Tel. Nr.: 069 27298246
in Frankfurt a. M. (Sachsenhausen)

http://ricardasjuozenas.atspace.com/

Centro Cultural de la UNICA (Ica)

Se inauguro Exposición Pictórica de Dante Bendezu

Puquio

Puquio - el precio mínimo alcanzado! una noche en un hostal  - 10 soles .

Cuzco-Puquio 470km

Quebrada - Cuzco

En esta ruta se presentan las fotos de Jana Dostalova.

Cuzco-Machu Picchu-Sachauares-Quebrada-Calca-Cuzco 500km (21-25abril)

"Dohání nás jeden starší klučina nebo pán. Přidává se k nám. Je to litevec Ricardas, povídáme si, sedneme si a on mě navrhne jestli mám zájem se vrátit do Santa Marie s ním na motorce. Úplně výsknu a zařvu radostí, protože tohle přesně jsem si přála. Mockrát jsem o tom vyprávěla Francovi, když jsme cestovali spolu, že bych chtěla cestovat chvíli po jižním améru na motorce. Vracíme se s Ricardasem k hydroelektrárně, stále vypráví a připravuje a balí se na cestu. Já mám u sebe jen malý batůžek, takže to není problé m. Všechny věci zůstaly u Janet v Cuzco. Jedeme po té neskutečné cestě nad kaňonem, fakt si tuhle cestu neskutečně užívám a přemýšlím čemu jsem vděčná, že se mi tyhle věci stávají a potkávají mě. Jsem vděčná ža život! Dojíždíme do Santa Marie, dáváme si jídlo a řešíme s Ricardasem co dál. Říkám mu, že mám namířeno na jednu farmu kterou jsem našla přes Helpexchange. On měl namířeno zpět do Cuzca, ale obrací, že má chuť to také vyzkoušet. Nabízí mi, že pojedeme dohromady, na mapě to vypadá kousek, já šťastně souhlasím. Projíždíme Quijobambou, ostrovem mezi řekami, celý den uběhne jak lusknutím prstu. Nádherná bush, ovocné stromy, spousta ovoce jsem nikdy neviděla, hodně místních cestuje také na motorkách, často celé rodiny na jedné, potkáváme objížďky a jsme nuceni už za tmy cestovat přes hory. Často se zastavujeme ptát se na cestu, značky či ukazatele prakticky nejsou. Bavíme se s místními, pro hodně lidí jsme raritky, protože on bílej evropan bez vlasů, já evropská blondýna a bavíme se mezi sebou jenom ve španělštině, já s argentinským přízvukem a on díky několika měsíců žití v Peru s peruánským. Lidem se to líbí. Dorazíme na farmu až v noci, je rozsvíceno, čekají nás. Vyspím se v hamace, Ricardas si staví stan pod střechou, motorku schováváme do bushe. Ráno se s eznamujeme s dětma i celou rodinou. Dostaneme snídani a začneme jim pomáhat. Zapojím se do domácí přípravy a pražím čerstvou kávu na peci. Pak jdeme sklízet s Ricardasem kakaové stromy, shazujeme s dlouhými tyčemi kakaové ovoce a později z nich vyndáváme kakaové boby. Ve vedru a ve strmých kopcích je to fuška, ale líbí se mi to. Ricardas brblá, nechce se mu vůbec pracovat, ale nakonec se tam plazí po stromech a vidím že zabředává do shazování kakaa docela rychle. Pracujeme několik hodin, po obědě si dáváme pauzu a Ricardas se nějak necítí a chce pokračovat v cestě, zvažuju co dál, ale nechávám se zlákat pokračováním na motorce dál do bushe a po objížďce se znovu vrátit do Cuzca. Jedeme dál, nádherný krajiny, výhledy, super lidi, Ricardas platí benzín, já se starám o ubytování protože jsem i bez spacáku a doplňujeme se vzájemně s jídlem. Často zastavujeme na ovoce, v jedné vesnici dostávám nabídku k sňatku, dozvídáme se o narkotrafickejch gangách víc hluboko v bushi, o tom jak funguje pěstění i business s cocou. Na noc zastavujeme, často se dělají pauzy kvůli brodům a řekám, Krajiny se mění, cesta je jen hliněná či kameny, hodně děr, můj zadek občas křičí, ale vše užívám se vším všudy. Dostaneme se až do bodu kdy stoupáme do sedla, začíná zima a tma, už nemám více oblečení, tisknu se a počítám kilometry. Za sedlem se cesta mění na asfalt, můj zadek začíná mít dovolenou, v první vesnici si dávám litr čaje, I když už jsme blízko Cuzca Ricardas kvůli zimě navrhuje zastavit na noc. Toho musím říct, že si fakt vážím. Často jsme si dělali srandu, bylo to fajn. Žil několik měsíců v Ice na jihovýchodním pobřeží Peru a dával hodiny malování. Další den jsme se dostali až do Cuzca a rozloučili. O pár dní později se vrátil zpět do Litvy a teď žije v Německu, kde pořádá výstavu. "

 desde el Diario de Jana Dostalova