jueves, 26 de abril de 2012

Puquio

Puquio - el precio mínimo alcanzado! una noche en un hostal  - 10 soles .

Cuzco-Puquio 470km

miércoles, 25 de abril de 2012

Quebrada - Cuzco


En esta ruta se presentan las fotos de Jana Dostalova.


Cuzco-Machu Picchu-Sachauares-Quebrada-Calca-Cuzco 500km (21-25abril)
















"Dohání nás jeden starší klučina nebo pán. Přidává se k nám. Je to litevec Ricardas, povídáme si, sedneme si a on mě navrhne jestli mám zájem se vrátit do Santa Marie s ním na motorce. Úplně výsknu a zařvu radostí, protože tohle přesně jsem si přála. Mockrát jsem o tom vyprávěla Francovi, když jsme cestovali spolu, že bych chtěla cestovat chvíli po jižním améru na motorce. Vracíme se s Ricardasem k hydroelektrárně, stále vypráví a připravuje a balí se na cestu. Já mám u sebe jen malý batůžek, takže to není problé m. Všechny věci zůstaly u Janet v Cuzco. Jedeme po té neskutečné cestě nad kaňonem, fakt si tuhle cestu neskutečně užívám a přemýšlím čemu jsem vděčná, že se mi tyhle věci stávají a potkávají mě. Jsem vděčná ža život! Dojíždíme do Santa Marie, dáváme si jídlo a řešíme s Ricardasem co dál. Říkám mu, že mám namířeno na jednu farmu kterou jsem našla přes Helpexchange. On měl namířeno zpět do Cuzca, ale obrací, že má chuť to také vyzkoušet. Nabízí mi, že pojedeme dohromady, na mapě to vypadá kousek, já šťastně souhlasím. Projíždíme Quijobambou, ostrovem mezi řekami, celý den uběhne jak lusknutím prstu. Nádherná bush, ovocné stromy, spousta ovoce jsem nikdy neviděla, hodně místních cestuje také na motorkách, často celé rodiny na jedné, potkáváme objížďky a jsme nuceni už za tmy cestovat přes hory. Často se zastavujeme ptát se na cestu, značky či ukazatele prakticky nejsou. Bavíme se s místními, pro hodně lidí jsme raritky, protože on bílej evropan bez vlasů, já evropská blondýna a bavíme se mezi sebou jenom ve španělštině, já s argentinským přízvukem a on díky několika měsíců žití v Peru s peruánským. Lidem se to líbí. Dorazíme na farmu až v noci, je rozsvíceno, čekají nás. Vyspím se v hamace, Ricardas si staví stan pod střechou, motorku schováváme do bushe. Ráno se s eznamujeme s dětma i celou rodinou. Dostaneme snídani a začneme jim pomáhat. Zapojím se do domácí přípravy a pražím čerstvou kávu na peci. Pak jdeme sklízet s Ricardasem kakaové stromy, shazujeme s dlouhými tyčemi kakaové ovoce a později z nich vyndáváme kakaové boby. Ve vedru a ve strmých kopcích je to fuška, ale líbí se mi to. Ricardas brblá, nechce se mu vůbec pracovat, ale nakonec se tam plazí po stromech a vidím že zabředává do shazování kakaa docela rychle. Pracujeme několik hodin, po obědě si dáváme pauzu a Ricardas se nějak necítí a chce pokračovat v cestě, zvažuju co dál, ale nechávám se zlákat pokračováním na motorce dál do bushe a po objížďce se znovu vrátit do Cuzca. Jedeme dál, nádherný krajiny, výhledy, super lidi, Ricardas platí benzín, já se starám o ubytování protože jsem i bez spacáku a doplňujeme se vzájemně s jídlem. Často zastavujeme na ovoce, v jedné vesnici dostávám nabídku k sňatku, dozvídáme se o narkotrafickejch gangách víc hluboko v bushi, o tom jak funguje pěstění i business s cocou. Na noc zastavujeme, často se dělají pauzy kvůli brodům a řekám, Krajiny se mění, cesta je jen hliněná či kameny, hodně děr, můj zadek občas křičí, ale vše užívám se vším všudy. Dostaneme se až do bodu kdy stoupáme do sedla, začíná zima a tma, už nemám více oblečení, tisknu se a počítám kilometry. Za sedlem se cesta mění na asfalt, můj zadek začíná mít dovolenou, v první vesnici si dávám litr čaje, I když už jsme blízko Cuzca Ricardas kvůli zimě navrhuje zastavit na noc. Toho musím říct, že si fakt vážím. Často jsme si dělali srandu, bylo to fajn. Žil několik měsíců v Ice na jihovýchodním pobřeží Peru a dával hodiny malování. Další den jsme se dostali až do Cuzca a rozloučili. O pár dní později se vrátil zpět do Litvy a teď žije v Německu, kde pořádá výstavu. "
 desde el Diario de Jana Dostalova

jueves, 19 de abril de 2012

Puerto Maldonado

Mavila-San Florenzo-Urcos-Cuzco 550km (19-21 abril)
Puerto Maldonado es la capital del departamento Madre de Dios, es una de las ciudades más importantes de la selva sureste del Perú, ubicado en medio de los ríos Tambopata y Madre de Dios. A solo 30 minutos de la ciudad se encuentra el aeropuerto ..."
Puerto Maldonado - es una ciudad peruana de las chicas más guapas.









ACOMPAÑA CRÓNICA: PERÚ MINERÍA LIM07 MADRE DE DIOS (PERÚ) 24/03/2012. Aspecto de los restos de un prostíbulo, en lo que fuera un campamento de mineros ilegales del sector denominado "La Pampa", abandonado por sus habitantes luego de terminar de extraer oro de la zona, cerca de la Reserva Nacional de Tambopata, en Madre De Dios (Perú), el 21 de marzo de 2012. Los mineros ilegales instalan campamentos temporales de palos y plástico en los sectores donde explotan el mineral, contando con hostales, talleres, prostibulos, bares, restaurantes y demás comercios. Cuando el mineral se acaba, abandonan el campamento entero, dejando atrás basura y un largo y ancho rastro de barro contaminado y estéril que marca el paso de la minería ilegal por lo que antes era selva amazónica.